Zánětlivé infekční komplikace
U všech výše zmíněných neinfekčních onemocnění může dojít ke vzniku oportunních infekcí. Mezi tyto infekce patří: rohovkový vřed a akantamoebová keratitida.Rohovkový vřed
Rohovkové vředy jsou defekty povrchu v celé tloušťce epitelu včetně Bowmanovy membrány s různou mírou postižení i stromatu rohovky. Vředy mohou být sterilní (zpravidla na imunitním podkladě vznikající, s možností následné infekce) nebo již primárně infekční povahy, s přítomností mikroorganismů. Klinický obraz je charakterizován bolestí, zčervenáním oka, fotofóbií a sníženou zrakovou ostrostí. Kontaktní čočky byly identifikovány jako rizikový faktor více než 1/3 pacientů s mikrobiální keratitidou. U pacientů nosících čočky přes noc je riziko vzniku keratitidy 10krát vyšší než při denním nošení.Nejčastějším původcem je Pseudomonas aeruginosa. Diagnostikujeme-li vřed včas, je léčba účinná a rohovka se může zhojit bez následných zákalů. Dále je nutno vysadit kontaktní čočky a nasadit účinná antibiotika.Akantamébová keratitida
Acanthamoeba je prvok, který dokáţe přežít velmi dlouhou dobu i za nepříznivých podmínek ve stádiu spor. Nejčastěji se vyskytuje ve vodě, vzduchu, v půdě a lidských slinách. Voda z vodovodů je nejčastěji kontaminovaná acanthamoebou tehdy, když se čerpá z uzavřených nádrží a kontejnerů, nebo když má vyšší obsah vápníku. Normální úprava pitné vody na zničení nedostačuje, protože je acanthamoeba odolná i vůči chlorové dezinfekci. Acanthamoeba je známá ve dvou formách: trophozoid (volně žijící a rozmnožující se vegetativní forma) a cysta (zapouzdřená klidová forma). S akantamoebovou infekcí je třeba počítat u každého pacienta, který nosí měkké kontaktní čočky a špatně o ně pečuje. Namístě je též vyvarovat se koupání v přírodních vodách či plaveckých bazénech s nasazenou kontaktní čočkou. Dezinfekce varem a ponoření do peroxidu vodíku nejméně na dvě hodiny jsou efektivními metodami, které usmrtí akantamoebové cysty a trofozoity, zatímco thimerosal, kyselina sorbová, EDTA a kvartérní amoniové báze jsou na akantamoeby neúčinné. Nejčastějšími projevy jsou kruté bolesti, červené oko, slzení a fotofobie. Charakteristický je centrální prstencový infiltrát, nebo menší roztroušené infiltrace ve stromatu, pseudodendrity, recidivující epitelové defekty a infiltráty okolo rohovkových nervů.Faktory vedoucí k získaní infekce acanthamoebou:
Oplachování čoček vodou z vodovoduUchovávání kontaktních čoček v kontaminovaném fyziologickém roztoku
Nedostatečné čištění a nedostatečná dezinfekce kontaktních čoček
Zvlhčování čoček slinami
Plavání s kontaktními čočkami bez ochranných plaveckých brýlí
Sprchování se s kontaktními čočkami
Účinná dezinfekce proti acanthamoebě, a to jak za stádia trophozoid, tak u cyst, je dezinfekce horkem při 70-80 °C po dobu alespoň 10 minut nebo dezinfekce 3 % roztokem peroxidu vodíku. Protože dezinfekce horkem namáhá materiál, ze kterého je kontaktní čočka vyrobena, a může „připéct“ a denaturovat usazeniny, které se pak mohou stát dalším zdrojem imunologických reakcí oka, je dezinfekce peroxidem vodíku jistější alternativou, neboť současně chrání materiál. Peroxidové systémy mají i tu výhodu, že napadají a narušují biofilmy, tvořící se na povrchu kontaktních čoček a pouzder na ně. Acanthamoebové infekce jsou velmi vzácné a absolutní zničení cyst je možné pouze velice agresivními dezinfekčními látkami které jsou pro oko toxické.